Tak bych vám chtěl všem poděkovat za účast na našem Žraločím hoblíku, za vrcholné nasazení a smysl pro humor. Honzovi za pomoc, i když nakonec závodil.Když si to tu tak prohlížím a koukám na video tak si to teprve těď pořádně užívám a znova se u toho moc bavím. Hoblík je sice jen jeden, ale jestli jste se také tak dobře bavili, tak jste vlastně vyhráli všichni. Dostal jsem se k přebrání fotek až dnes, měl jsem ještě další akce a teprve těď jsem se trochu zastavil. Abych napravil loňské fotky tak jsem udělal Tomášovi fotky s cenami, David nám pantomimicky ukázal jak má zmáknuté sundavání střechy, Renata s Jardou kam až se dá dostat s kašpárkem a princeznou. Ze zadání: „princezna píchla pneumatiku a kašpárek jí pomáhá“ se dostali až do ložnice a za úprku kašpárka zazněla slova: „kam utíkáš, kdo bude platit alimenty“. Později nám Renata ukázala, jak se jezdí parkur na dřevěném koníkovi. Také jsme se dozvěděli, jak to chodí u Savků, když chcípne kůň. Renata neváhala odcizit kolo, aby splnila úkol, při kterém jste nás opět překvapili. Co posádka, to originální splnění. Nakonec proběhlo poznávání součástek a poté i ostatních věcí. Jirka nezklamal a určil neomilně i rok výroby vozidla, pro které byla součástka určena. Až košíček na půllitry piva ho zarazil. Tímto se mu dodatečně omlouvám za maličký podraz. A nakonec zasloužená radost vítězného týmu, kterému hodně pomohlo, že jsme jezdili pohromadě a odhodlání Renaty, udělat skoro cokoli, aby její tým vyhrál. Po té přišla ještě noční prohlídka hradu kokořín se strašením, ale nakonec jsme vlajku na věži i přes urputný odpor kolegů od vozů citroen výtězně vyvěsili.
Za celý pořádajíci tým všem zúčastněným ještě jednou děkuje rodina Sobotková a spol.
PS. Divadelníkům se to líbilo a přislíbili účast na příštím ročníku (jenom jim musím udělat pár rekvizit do divadla).